Telefunken-340-W-Schematic电路原理图.pdf

SN . 5/1988 Telefunken 340W (Pelou, 1931/32) Zpracoval: Ing. Miroslav Beran Sk: Bakelitov, ernohnd, rozmry 390 x 240 x 180 mm, zadn stna z ocelovho plechu, ern lakovan, s rozshlm stbrnm potiskem. Ovldac prvky: Lev knoflk (s slicemi 1-3- 5) = vazba s antnou, prav (s slicemi 0-2-4-6- 8-10) = zptn vazba, stedn = ladn. Stedn horn a stedn doln pka = dolaovn. Pka na pravm boku = vlnov pepna. Zapojen: Pijma Telefunken 340W je tylampovka s pmm zeslenm, temi ladnmi okruhy a dvma vlnovmi rozsahy (SV a DV) bez vestavnho reproduktoru. Signl z antny jde pes ladic kondenztor CLA na vstupn psmov filtr. Ladic kondenztor v antn psob jako kondenztor zkracovac, m je zajitno rovnomrnj rozloen citlivosti po celm vlnovm rozsahu. Cvky L3 a L4 jsou odklopn, d se jimi vazba s antnou (selektivita). Spolu s cvkami L5 a L6, kter se k nim pipojuj do srie, tvo ladic induknost prvnho vysokofrekvennho stupn, osazenho dvoumkovou lampou RENS1204. Antnn cvky L1 a L2 jsou prvnm ladnm obvodem vstupnho VF filtru. Vazba prvnho VF stupn na stupe druh, audionov, je realizovna VF tlumivkou L7. Cvka L8 je zptnovazebn, spolen pro oba vlnov rozsahy. Cvky L9 a L10 spolu s ladicm kondenztorem CL3 tvo ladic obvod druhho stupn. Vlnovm pepnaem je souasn ovldno zapnn pstroje (v prvn poloze vypnuto) a tak pipojen gramofonov penosky (ve tvrt poloze). Druh stupe je osazen triodou REN904. Tet stupe, opt osazen triodou REN904, je prost NF pedzesilova, odporov vzan na pedchoz stupe. tvrt, koncov stupe, je mono osadit bu triodou RE134, nebo koncovou tetrodou RES164d pro vt vstupn vkon. Ob tyto lampy jsou pmohaven. Jeliko vak sted havicho vinut sovho transformtoru je vyveden a uzemnn, nen teba odbruovae. Napjec zdroj je velmi prost. Jednocestn anodov usmrova, osazen lampou RGN354, dodv dostaten vyfiltrovan proud pro cel pijma. Prvn filtran kondenztor C18 (6F) nen svm zpornm plem ukosten pmo, ale pes odpor R17, na kterm se tak zskv potebn pedpt pro koncovou elektronku. (Pedpt ostatnch lamp je zskvno na samostatnch katodovch odporech R1, R7 a R12). Anoda a druh mka prvn lampy je napjena z filtru R4/C5, anody druh a tet lampy jsou napjeny jet z dodatenho filtru R19/C17. Pijma se pipojuje na stdavou s o napt dle nastaven volie sovho napt. Rozhlasov pijma T 340W (a typy odvozen) byl poprv opaten velmi vtipn eenou kruhovou selnou klou, na kterou je mono po sejmut krytu nasadit drobn ttky s nzvy stanic. To umouje i dnes sesouhlasen stupnice s nynjm rozloenm vysla. Jet poznmka pro majitele knih Empfngerschaltungen“: V dle IX., str. 233 (vydn 1955) je pod oznaenm T 340W schma pstroje, kter byl vyrbn v Nmecku, avak dosti podstatn se odliuje od pijmae, vyrbnho u ns. N vrobek (Telefunken Pelou) se zapojenm nejvce podob pstroji T 341W uvedenho v tomto dle v nsledujcm SN6, avak krom koncovho stupn a napjecho zdroje. Pelousk tovrna mla v rmci licennch podmnek dosti prostoru pro vlastn vvojovou innost, take jejich vrobky se mnohdy dosti odliovaly od pvodnch konstrukc matesk firmy Telefunken. Renovace: Vyjmeme pstroj ze skn. Vyjmeme vechny elektronky. Potom pstroj pipojme k sti (pozor na nastaven volie sovho napt) a pkou vlnovho pepnae zapneme. Osvtlovac rovika by se mla RadioFans.CN 收音机爱 好者资料库 rozsvtit, odbr ze st by neml pekroit cca 2W. Pokud do transformtoru nejde proud, pekontrolujeme funkci sovho vypnae, volie napt a tepeln kontaktn pojistky umstn na trafu. Tak by mohl bt ulomen pvod k primru trafa, poppad peruen primrn vinut. M-li trafo peruen primrn vinut, je nutno trafo vymnit nebo pevinout. Jestlie naopak je odbr proudu ze st neppustn vysok, me to bt zpsobeno zkratem v objmce roviky nebo probitm dekuplanm kondenztorem C17. Zkusme tedy odpojit pvod k trafu v bod 11 nebo 12 na skupinovm krabicovm kondenztoru. Rovn pekontrolujeme sprvn nastaven volie sovho napt. Jinak by byla chyba v samotnm trafu, kter bychom pak museli t vymnit nebo pevinout. Jestlie je nyn ve v podku, odpojme vechny pvody a t vechny odpory od krabicovho skupinovho kondenztoru a u vech kondenztor v krabici provme kapacitu, napt, pn proud a svod. Je-li ve v toleranci, pipjme zpt vechny pvody vetn odpor, kter jsme pedtm rovn pemili. Jestlie kondenztory nevyhovuj (co bv v naprost vtin ppad), celou krabici rozebereme a pvodn svitky nahradme novmi kondenztory. Pitom se sname dodret pvodn hodnoty pli je nezvyujeme, jinak by se zmnily napov pomry v celm pstroji. Pozor t na krabicov kondenztor C19, tento je nezbytn tak pedem provit. V pijmai je jet jeden krabicov kondenztor, a sice C11, umstn na asi. Jeho stav vak nen kritick, nebo pouze blokuje katodov odpor R12. Nyn zasuneme usmrovac elektronku a pstroj krtce zapneme. Na kondenztorech C18 (bod 12) a C20 (bod 8) by mlo bt ss napt pes 400V. Tak v bodech 1 a 6 by mlo bt napt, pokud jsou odpory R4 a R19 dobr. Dle provedeme revizi soustek koncovho stupn. Pedevm provme vazebn kondenztor C13. Jestlie v pijmai mme kondenztor pvodn, bude pravdpodobn dobr. Vbec vechny zde pouit sldov kondenztory Telefunken, typ CDE 603, bvaj i po tolika letech v dobrm stavu. Dleit jsou i odpory R14 (1M) a R18 (M1), ktermi je pivdno pedpt pro dic mku. Tak zkontrolujeme odpor R15 (80k), kterm je pivdn proud pro stnic mku. Potom zasuneme elektronku RE134, pipojme vysokoohmov reproduktor (nebo nzkoohmov dynamik pes vstupn transformtor) a pstroj zapneme. Zkontrolujeme anodov proud koncov elektronky a dotekem prstu na dic mku se pesvdme, zda elektronka pracuje. Mla by zareagovat slabm bruenm. Pokud by byl anodov proud pli vysok, pemme pedpt v bod 3. dme se podle daj ve schmatu na obr. 1 a v zapojovacm plnku na obr. 2. Pli mal anodov proud by nasvdoval tomu, e pouit elektronka m nedostatenou emisi je pli slab. Vymnme- li elektronku RE134 za RES164d, ml by bt vkon koncovho stupn (pednes) lep. Pozor vak: Kdybychom chtli pout elektronku RES164 bez postrannho roubku (RES164d m na vlcov ploe patice postrann kontaktn roubek pvodu stnic mky), musme pout reduknho mezisoklu s postrannm roubkem. Elektronka RES164 m naopak stnic mku vyvedenu na stedovou noiku, ale tento kontakt je v soklu pijmae ukosten. Elektronka RES134 by takto sice pracovala, ale s nadmrnm zkreslenm. Kontrola pedzesilovacho NF stupn (REN904) je opt velmi jednoduch. Pedevm pemme odpor R11 (1M5, svod dic mky), kter bv dosti asto peruen (vbec vysokoohmov odpory bvaj v tchto pstrojch dosti asto vadn). Velmi dleit jsou i katodov odpor R12 (5k) a R13 (M4, pvod anody). Elektronka REN904 tohoto stupn je umstna na bakelitovm nstavci na asi, ale pstup k soustkm tohoto obvodu je dosti dobr, a na odpor R11. Pi jeho vmn je nutno odpojit kondenztory C12 a hlavn C9, jinak bychom se k nmu nedostali. V zapojovacm plnku na obr. 2 je tento stupe kreslen v prhledu pes asi. Po zasunut elektronky a zapnut pstroje (vykme a se nepmohaven katoda REN904 nahav) pemme anodov napt a funkci elektronky pezkoume piloenm prstu na kontakt dic mky. Bruen by mlo bt silnj, ne v ppad pedelm. daje anodovch napt ve schmatu jsou jen rmcov a mohou se liit a o 15% uvedench hodnot obma smry. Ve velk me zvis namen hodnoty na stavu koncov elektronky. Podrobnji viz Poznmka 1 dle v textu tohoto SN. Pi kontrole audionovho stupn (E2) se zatm omezme na pezkouen vech soustek RadioFans.CN 收音机爱 好者资料库 tohoto obvodu (R5 a R9). Pokud je shledme dobrmi, zasuneme elektronku, zmme anodov napt a pesvdme se o jej sprvn funkci zatm jako NF zesilovae. Piloenm prstu na kontakt dic mky by ml pstroj reagoval velmi silnm bruenm a vytm. Pesvdme se t o dn funkci vlnovho pepnae ve tvrt poloze, kdy m bt dic mka pipojena na pslunou zdku vstupu pro penosku. O sprvn funkci celho NF zesilovae se meme pesvdit tak pipojenm gramofonu. Ne pistoupme k oivovn pstroje jako rozhlasovho pijmae, doporuuji dkladnou provrku jeho VF obvod. Sejmeme vechny kryty cvek i kryt ladicho kondenztoru. Ohmmetrem pekontrolujeme souvislost jednotlivch vinut, piem se dme obrzky 3 (L1 a L4), 5 (L7 a L10) a 2 (L5, L6). Stejnosmrn odpory cvek by mly odpovdat dajm, uvedenm v pslunch obrzcch. Velkou pozornost vnujeme ladicmu kondenztoru. Rotory jednotlivch sekc jsou pipjeny k mosaznm pracm. Dosti asto vak bvaj tyto spoje uvolnny cnov ztav pelomen. Doporuuji tyto spoje znovu dn proletovat, a to i v tom ppad, kdy se spoj zd bt dobr. T pekontrolujeme, zda jednotliv sekce nemaj zkrat pi prolaovn. Tot se tk tak zptnovazebnho kondenztoru. Po tto dkladn provrce VF obvod jet pekontrolujeme soustky obvod prvn elektronky. Tak zkontrolujeme kablk pvodu k anod tto elektronky, zejmna neporuenost jeho izolace. Kablk pivd dosti vysok anodov napt a prochz hlinkovm uzemnnm krytem cvek, take nroky na dobrou izolaci tohoto pvodu jsou znan.Vechny kryty dme na pvodn msta a dobe je pipevnme. Ladic kondenztor zatm meme ponechat bez krytu. Zasuneme prvn elektronku RENS1204 a po zapnut pstroje pekontrolujeme napt na jej anod a druh mce. Je-li ve v podku, pipojme antnu, pepneme na stedn nebo dlouh vlny a pokoume se nco zachytit. Zrove kontrolujeme nasazovn zptn vazby. Mlo by bt mkk, rovnomrn po celm vlnovm rozsahu. Jestlie dolaovac pky nastavme zhruba do stedn polohy a ponkud uvolnme zptnou vazbu, mlo by ladn po celm vlnovm rozsahu bt pohodln podobn jako u superhetu, pouze pomoc stednho ladicho knoflku. To se ovem tk pouze pjmu silnch stanic. U slabch i vzdlench vysla, anebo pi pjmu na nhrakovou antnu, je nutno pout pesnho nastaven jak zptn vazby, tak tak doladn pomoc dolaovacch pek. Pijma je rovn vybaven tzv. sovou antnou. Tzn., e veden napjec st vyuvme jako antny pes oddlovac kondenztor C2 (220 pF), kter mus bt velmi kvalitn, zkouen na 1000V nebo 1600V=. Tato sov antna se zapojuje pomoc zkratovac zdkov spojky o roztei 12 mm, byla dodvna s pijmaem. Propojen na sovou antnu provedeme zasunutm spojky do zdek A1 a 9. Rozte spojky je volena tak, e krom tto dvojice j nelze propojit dnou jinou dvojici zdek v pstroji. Vkon pijmae je pimen jeho zapojen a konstrukci. Jak selektivita tak tak citlivost jsou velmi dobr. Proto tak na podzimnm radiotrhu v roce 1931 vzbudil mezi pmozesilujcmi tylampovkami zaslouenou pozornost. Jako novinka sezny byla zdrazovna tzv. duokla s variabilnmi a snadno zasouvatelnmi ttky se jmny vysla, jak ji bylo eeno ve. T 340W byl prvn nmeck tokruhov pijma s psmovm filtrem. Poznmka 1: Protoe anodov zdroj tohoto pijmae je dosti mkk, je hodnota anodovho napt velkou mrou zvisl na odbru proudu. Nejvtm spotebiem je koncov elektronka, proto tak bude hodn zleet na jejm stavu, pesnji emisn schopnosti. Pokud namen napt budou vy, ne je uvedeno ve schmatu, pak je to zpsobeno zeslblou koncovou elektronkou snen jej emisn schopnosti.V krajnm ppad me napt na jej anod doshnout hodnoty vce, ne 300V=, co je ovem neppustn a takovou elektronku ihned vymnme za lep. I kdy elektronku se zcela dokonalou emisn schopnost asi tko budeme mt k dispozici. Slabou koncovou elektronku bychom ostatn poznali i podle velkho NF zkreslen. S dobrou koncovou elektronkou je pednes pijmae velmi pjemn. Poznmka 2: Na asi pijmae nalezneme pi pozorn prohldce voln msta (vedle krytu vstupnch cvek) a pod asi ( vedle krabicovho kondenztoru C19). asi tohoto pijmae bylo vyrbno soubn pro dal podobn typy pijma, nap. T 341W apod., kde byly v souvislosti s pravami pslun varianty umsovny dal soustky, pedevm sov tlumivka a vstupn transformtor. Poznmka 3: Jestlie renovujeme pijma, kter je znan zkorodovan, me se stt, e nelze otet ladicm knoflkem. V tom ppad doporuuji tento postup: Nejdve odroubujeme 4 roubky, umstn vzadu na ladicm kotoui. Vyjmeme plkruhov kovov segment, kter je soust techo pevodu. Nyn nakapeme Diavu na hdelku ladicho knoflku, a to jak zepedu, tak i zezadu. Po chvli se pokusme viklavmi pohyby hdelku uvolnit, co se obvykle po uritm sil poda. Souasn zkontrolujeme, zda jde otet ladicm kondenztorem, jinak postupujeme stejnm zpsobem, jak bylo prve popsno. Nakonec vechna kluzn msta naolejujeme a provedeme zptnou mont ladicho segmentu. (Poznmka 3a: Diava je mastn letidlo na nbytek a v r. 1988 se autorovi jevil jako ideln k tomuto elu. V souasn dob m zjemce k dispozici mnohem vt vbr prostedk k uvolnn zkorodovanch soust, i kdyby ml zkouet pouze osvden recept nafta/ist motorov olej v pomru pl na pl). Poznmka 4: Pokud m n pijma znan zkorodovn i stupnicov plechov kotou, sejmeme jej vyroubovnm 4 malch roubk zepedu. Pot jemnm brusnm paprem opatrn obrousme plochu stupnice tak, a se objev vystoupl rysky a slice. Dle cel kotou peteme ernou tu a po dokonalm zaschnut znovu velmi opatrn pebrousme tak, aby rysky a slice byly patrn ani by se obrousil ern podkladu nanesen tu. Nakonec stupnici pestkme Pragosorbem (bezbarv lakov nstik). Kond. Kapacita Napt Druh C1 550 pF Sldov 33x19x7-9 mm C2 220 pF 1000V Sdruen krabicov svitkov C3 6 nF Sldov 33x19x7-9 mm C4 0,1 F 360V= Sdruen krabicov svitkov C5 2 F 500V Sdruen krabicov svitkov C6 500-600 pF Sldov 33x19x7-9 mm C7 150 pF Sldov 33x19x7-9 mm C8 6 nF Sldov 33x19x7-9 mm C9 3 nF Sldov 33x19x7-9 mm C10 200 pF Sldov 33x19x7-9 mm C11 0,2 F 360V= Krab. svitek 45x50 x10,5mm C12 1 nF Sldov 33x19x7-9 mm C13 3 nF Sldov 33x19x7-9 mm C14 0,1 F 360V= Sdruen krabicov svitkov C15 0,1 F 500V Sdruen krabicov svitkov C16 2,5 nF Sldov 33x19x7-9 mm C17 5 nF 1000V= Sdruen krabicov svitkov C18 6 F 1000V= Sdruen krabicov svitkov C19 1 F 500V Krab. svitek 45x50 x24 mm C20 2 F 500V Sdruen krabicov svitkov Tab. 1 Kondenztory. Krabicov znaky Prchal Ericsson, sldov v tmavohnd fialovm bakelitu zn. Telefunken CDE603. Odpor Hodnota Velikost R1 500 4 x 26 mm R2 40 k 4 x 26 mm R3 80 k 6 x 42 mm R4 20 k 6 x 40 mm R5 2 M 4 x 26 mm R6 1 k 4 x 26 mm R7 300 4 x 26 mm R8 200 k 4 x 26 mm R9 300 k 4 x 26 mm R10 100 k 4 x 26 mm R11 1,5 m 4 x 26 mm R12 5 k 4 x 26 mm R13 400 k 4 x 26 mm R14 1 M 4 x 26 mm R15 80 k 4 x 26 mm R16 4 k 7 x 40 zel. SH R17 750 4 x 26 mm R18 100 k 4 x 26 mm R19 50 k 6 x 41 mm Tab. 2. Odpory. Vechny odpory krom R16 jsou stejnho proveden s masivnmi mosaznmi pocnovanmi epikami, mezi nimi je tleso odporu provleeno tmavohndou textiln burkou . R16 m tleso chrnno zelenm lakem (je zn. Siemens-Halske). Vechny odpory krom R16 jsou zejm znaky Karbowid D.R.P.