TelefunkenT300维修电路图、原理图.pdf
SN ?. 27/1990 Telefunken T 300 (P?elou?, 1932 - 33) Zpracoval: Ing. Miroslav Beran Sk?: ?ern bakelitov, rozm?ry 33x 33 x 23 cm. Zadn st?na ?ern lepenka se st?brnm popisem. Brokt zlatohn?d bez vzorku. Ovldac prvky: Lev knoflk regultor hlasitosti, prost?edn lad?n, prav vlnov p?epna? a s?ov vypna?. Vzadu dole p?ka p?epna?e tnov clony, uprost?ed vypna? reproduktoru. Zapojen: T?elektronkov superhet se dv?ma vlnovmi rozsahy pro provoz ze st?dav st? o nap?tch 110 a 240V. Radiop?ijma? T 300 byl prvn superhet Telefunken, vyrb?n u ns v P?elou?i. Konstrukce tohoto pozoruhodnho p?ijma?e m?la ve sv dob? demonstrovat p?evahu superhetu nad p?mozesilujcmi p?ijma?i i v tzv. st?edn t?d? p?ijma? (t?elektronkovch). Citlivost se jim zcela vyrovn, selektivitou je podstatn? p?ed?, nehled? ji na snadn?j obsluhu p?stroje. V mate?sk tovrn? Telefunken v N?mecku se tyto p?ijma?e vyrb?ly v n?kolika verzch pod nzvem NAUEN“ . Od p?elou?skho proveden se vak liily v ?ad? detail?. Vstupn obvody jsou jednoduchho proveden. Sm?ovac oktody nebo sdru en sm?ovac elektronky tehdy jet? neexistovaly. Proto na tomto stupni bylo nutno pou t jednoduch tetrody RENS1264 a osciltor byl realizovn v katod?. Zskan mezifrekven?n kmito?et se z anody prvn elektronky p?ivd do mezifrekven?nho transformtoru. Jeliko bylo nutno vysta?it pouze se t?emi lampami, byl mezifrekven?n zesilova? vynechn. Aby vak bylo dosa eno dostate?n citlivosti p?ijma?e, bylo nutno zavst mezifrekven?n zp?tnou vazbu. Ta se vak nastavovala jednou prov dy, nebo? kmito?et se b?hem lad?n nem?n. Aby se omezila mo nost vzniku intereferen?nch hvizd?, bylo pou ito rozdlnch mezifrekven?nch kmito?t? pro st?edn (232 kHz) a dlouh (500 kHz) vlny. Detekce MF kmito?tu je m? kov, co nen nejvhodn?j zp?sob, ale zde posta?uje. Absence mezifrekven?nho zesilova?e neumo ?uje zaveden automatickho vyrovnvn citlivosti. Proto se citlivost p?ijma?e ?d ru?n? potenciometrem, za?azenm na vstupu. Druh elektronka pln funkci audionu (pro MF kmito?et), sou?asn? vak pracuje jako NF p?edzesilova?. Jej zapojen je zcela b? n. Vazba na koncov stupe? je odporov. Koncov stupe? je rovn? b? nho zapojen. Je osazen koncovou 6W pentodou RENS1374d. P?edp?t pro tuto elektronku se zskv na jejm katodovm odporu. K vyrovnn kmito?tov charakteristiky je u ito t nejjednodu tnov clony. Vestav?n reproduktor je buzen dynamik. Budic cvka je vyu ita sou?asn? jako filtra?n tlumivka. Vstup pro p?davn vysokoohmov reproduktor je pro ss anodov proud odd?len kondenztorem C16, tak e vinut p?davnho reproduktoru ?i vstupnho trafa p?i u it nzkoohmovcho reproduktoru nen tmto proudem zat? ovno. S?ov zdroj je zcela b? nho proveden. Na vstupu anodovho nap?t je zapojen zat? ovac odpor R15, kter m za kol omezit nr?st anodovho nap?t na nosnou vi v pr?b?hu na havovn p?ijma?e. Jinak hroz probit zejmna prvnho filtra?nho kondenztoru C18. Domnvm se vak, e anodov zdroj zde nen zcela korektn? navr en. Provozn anodov nap?t je zbyte?n? vysok, povolen anodov nap?t koncov elektronky (250V) p?evyuje o cca 80V a v d?sledku toho je tak anodov proud vy, ne by vzhledem k parametr?m elektronky m?l bt. To jist? koncov elektronce neprospvalo. Renovace: U tohoto p?ijma?e nepat? k nejsnadn?jm. Zvlt? chceme-li doshnout po adovanho vkonu (citlivosti, selektivity). Bez p?slun m?ic techniky se skoro jist? neobejdeme. P?edevm bychom m?li mt k dispozici VF genertor (pomocn vysla?). Pouh multivibrtor nm mnoho nepom? e. Jako obvykle za?nme celkovm vy?it?nm p?stroje; vyjmeme vechny elektronky a demontujeme asi ze sk?n?. Proma eme lo iska ladicho kondenztoru, stupnicovho p?evodu a vlnovho p?epna?e. Pokud je p?eruena struna tahu stupnicovho ukazatele, pop?. chyb-li stupnicov ukazatel, postupujeme pode obr. 5. Elektronky jsou vyjmuty, prov?me tedy s?ov transformtor. Nezapomeneme ani na s?ov vypna? a tepelnou pojistku. P?kon trafa naprzdno by m?l bt asi 3W m?eno wattmetrem. Prov?me filtra?n kondenztory C17 a C18, v p?pad? pot?eby je rekonstruujeme podle pokyn? v p?edchozch servisnch nvodech. Namsto p?vodnch svitk? je mo no pou t ellyt? TE993 na 450V, kter ovem zde budou pracovat na hranici svch mo nost. Lpe by bylo namsto jedinho o kapacit? 5?F pou t dva po 10?F v srii, avak ka d z nich mus mt p?ipojen paraleln odporu cca 200k? pro rovnom?rn rozlo en nap?t na obou sriovch kondenztorech. P?esv?d?me se, zda budic vinut reproduktoru, jeho kmita?ka i primrn vinut vstupnho trafa nejsou p?erueny. Potom p?ipojme reproduktor del ?ty?pramennou ?rou tam, kde byly p?vodn p?vody, tj. k bod?m 1, 30, 35 a 36. Dle zkontrolujeme, zda omezovac odpor R5, zapojen mezi vvodem budic cvky (bod 35) a zemnicm bodem (1) nen p?eruen, ?i zda neschz v?bec. Ne o ivme koncov stupe?, musme k tomuto odporu paraleln? p?ipojit jet? odpor 8500? (pro vkon 20 Watt?) jako provizorn zt? . Jinak by p?i zkoukch anodovho zdroje dolo k probit filtra?nch kondenztor?. Nyn ji m? eme zasunout usm?r?ovac elektronku a p?esv?d?it se o ?dn funkci anodovho zdroje. Nap?t v bodech 35 a 36 by m?la odpovdat daj?m ve schmatu na obr. 1. Pokud zjistme nap?t zna?n? vy , ihned p?stroj vypneme a hledme zvadu. Tipy: p?eruen budic vinut reproduktoru, event. odpojen (vadn?) provizorn zat? ovac odpor 8k5. Nalzt zvadu by nem?lo bt problmem. Uveden koncovho stupn? do provozu rovn? nebude slo it prce. Po p?ekontrolovn odpor? R11 R14 a kondenztor? C12 C16 odpojme provizorn zat? ovac odpor 8k5 (R15 vak z?stv zapojen! ) a tak prozatm odpojme vazebn kondenztor C10. Nyn zasuneme koncovou elektronku a p?stroj zapneme. Kontrolujeme anodov nap?t, anodov proud, nap?t stnic m? ky a p?edp?t. NF genertorem anebo obvyklm zp?sobem (prst-roubovk-m? ka) se p?esv?d?me o ?dn funkci stupn?. Stejn? tak o iven druhho stupn? by nem?lo ?init pot e. P?ekontrolujeme vechny obvodov sou?stky a nezapomeneme zkontrolovat (mus bt perfektn! ) a pak p?ipojit vazebn kondenztor C10. Odpojme trimr T8. Zasuneme druhou elektronku, nechme p?ijma? na havit a op?t se p?esv?d?me o ?dn ?innosti tohoto stupn? NF genertorem. Orienta?n? posta? dotknout se prstem kontaktu ?dic m? ky druh elektronky, aby se ozvalo siln bu?en. Dle p?ekontrolujeme zp?tnovazebn trimr T8, p?ipojme ho a ot?enm zjistme, zda zp?tn vazba nasazuje. Pokud ano, nato?me trimr tak, aby zp?tn vazba vysadila. Pokud zp?tn vazba nenasazuje, bude zvada v mezifrekven?nm transformtoru. Mezifrekven?n transformtor bude vy adovat d?kladnou prov?rku. Sejmeme kryt, odpojme vechny p?vody k trimr?m T4 T7. Narovnnm p?chytek vyjmeme celou horn desti?ku nesouc trimry. Rozntovnm je zcela rozebereme. Jsou konstruovny tak, e na zkladn kapacit? je jet? kapacita p?davn prom?nn. Proto e st?brn polepy na sldovch desti?kch nejsou nikterak chrn?ny proti atmosfrickm vliv?m, bvaj ?asto zcela zoxidovan. Tm v lepm p?pad? poklesla podstatn? kapacita sestavy, ale v?tinou jsou zcela bez kapacity. Ale i kdyby snad, zzrakem, vykazovaly jmenovitou kapacitu, tu neradostnou prci s jejich rekonstrukc si neodpustme. P?vodn trimry byly toti zdrojem nepravidelnch poruch p?jmu. Rekonstrukci trimr? provedeme takto: z m?d?n flie (pop?. hlinkov) si p?ipravme flie rozm?ru 14 x 27 mm, celkem 4 kusy. V p?slunm mst? vysekneme otvor 4 mm tak, aby po slo en trimru se ovldac roubek v dnm mst? nedotkal flie. Flie p?intujeme na podkladovou pertinaxovou desti?ku. P?ilo me izola?n sldovou flii a provou ?st trimru na p?vodn msto a rozntujeme. Zaroubujeme ovldac roubek a p?esv?d?me se o ?dn funkci trimru. Jeho kapacita by se m?la pohybovat v rozmez 15 45 pF. P?davn pevn kapacity p?ipjme zespodu desti?ky. U T4 a T7 to budou kondenztory o kapacit? 130 pF a u T5 a T6 o kapacit? 120 pF, nejlpe keramick. Tm mme dola?ovac desti?ku p?ipravenu k mont i. P?ed mont vak prov?me jednotliv vinut mezifrekven?nho transformtoru podle obr. 4 a tabulky 1. Pokud by se p?vodn transformtor nezachoval, m? eme se pokusit vyrobit podle obr. 4 transformtor nov. Vinut nemus bt k? ov, sta? tzv. divok, mezi ?ely, ale induk?nosti musme pokud mo no p?esn? dodr et. Je-li ve v po?dku, nasuneme dola?ovac desti?ku na p?vodn msto, zajistme p?chytkami, p?ipjme p?slun vvody. Od trimru T5 jde sm?rem nahoru hol vodi?, kter musme prothnout stn?nou izolovanou pagetkou“ v krytu. Kryt nasuneme, ale zatm nezaji?ujeme p?chytkami. Nyn m? eme p?stroj zapnout, vyzkouet nasazovn zp?tn vazby (kterou pak vce uvolnme) a m? eme za?t se sla?ovnm MFT. Na signlnm genertoru nastavme kmito?et 232 kHz, p?ijma? p?epneme na st?edn vlny a signl z genertoru p?ipojme p?es malou kapacitu (cca 5pF) na voln konec vodi?e, vychzejcho ze stn?n pagetky“ . Na sekundr vstupnho transformtoru p?ipojme m?i? vstupnho vkonu (NF wattmetr), vypna? V2 rozpojme. Dola?ujeme (na maximum) trimrem T6, potom T5. Je-li ve v po?dku, p?epneme na dlouh vlny, genertor nastavme na kmito?et 500 kHz a dola?ujeme trimry T7 a T4. M?li bychom vysta?it s VF vkonem“ 10 100mV. Zatm dola?ovac roubky nezaji?ujeme. Nyn se budeme v?novat vstupnm lad?nm obvod?m. Za?neme od antnn zd?ky, kter je kombinovna s p?epna?em s?ov antny. Funkci p?epna?e d?kladn? prov?me v?etn? jeho kondenztoru, kter mus bt vysoce kvalitn, nejmn? na 1600 V ss. V p?pad? jeho probit by dolo ke splen antnnho vinut nebo tak potenciometru P1. Tomu v?nujeme tak nle itou pozornost. P?i jeho vm?n? nejd?ve vyhkneme lanko ze stupnicovho ukazatele, vyrovnme p?chytky vedle potenciometru a p?enm opatrn? nadzvedneme cel dr k stupnice. Potom ji celkem snadno uvoln?n potenciometr vysuneme a vyjmeme. Vstupn cvkovou soupravu p?ekontrolujeme podle obr. 1 a 3. Dosti ?asto bv vlcov vrstva odlepen od zkladny, ?m dochz k utr en n?kterch vvod? cvek. Tak C1 a R1 prov?me. Pokud by byly cvky v n?ji pokozeny, rad?ji cel agregt z p?stroje vymontujeme, co jde pom?rn? snadno. Prov?me i trimr T1. Pokud jsme tak ji neu?inili d?ve, prov?me sprvnou funkci p?epnacch kontakt? vlnovho p?epna?e. Mme-li ve p?ekontrolovno a p?padn nedostatky odstran?ny, odpojme C7 od ?dic m? ky E2 v bod? 20 a p?ipojme ho k ?dic m? ce E1 v bod? 6. Tm jsme vlastn? p?ijma? p?em?nili ze superhetu na prostou dvoulampovku s p?mm zeslenm. P?stroj (bez E1) zapneme, p?epneme na st?edn vlny a p?ipojme VF signln genertor (SG) p?es um?lou antnu do zd?ky A“ , p?i?em s?ov antna mus bt odpojena. P?ijma? naladme na za?tek vlnovho rozsahu (ladic kondenztor zcela otev?en), na signlnm genertoru nastavme kmito?et 1500 kHz. Doladme trimrem T2, kter je sou?st ladicho kondenztoru, viz obr. 3. Potom p?eladme p?ijma? na opa?n konec rozsahu (ladic kondenztor zcela uzav?en), SG nastavme na 515 kHz. Doladme roubkem naspodu asi, viz obr. 2. Tento postup n?kolikrt zopakujeme. Potom stanovme kmito?ty shody. Nejd?ve vypo?teme ?i psma kter je 1500 515 985 kHz. St?ed psma bude 985 : 2 492 + 515 1007 tj. cca 1010 kHz. Ode?tenm a p?i?tenm 43% z hodnoty ?e kmito?tovho psma dostvme kmito?ty shody 585 a 1435 kHz. Ty nastavme na SG a na p?ijma?i je vyladme. Polohu si poznamenme fixem zep?edu na stupnici pro pozd?j sla?ovn osciltoru. Obdobnm zp?sobem postupujeme na dlouhovlnnm rozsahu. Op?t nejd?ve nastavme za?tek rozsahu, tentokrt dola?ujeme trimrem T1. Konec rozsahu pak doladme p?ihbnm dola?ovacho ter?ku p?enm v otvoru navrchu stnicho krytu, kter pochopiteln? mus bt nasazen p?i sla?ovn obou vlnovch rozsah?. Kmito?et na za?tku rozsahu ?in 300 kHz, na konci 140 kHz. ?e psma je tedy 300 140 160 kHz, kmito?tov st?ed psma 160 : 2 80 plus 140 (anebo 300 80) 220 kHz. Ode?tenm a p?i?tenm 43% ?e kmito?tovho psma (tj. 43% ze 160 kHz) dostaneme 220 + 70 290 kHz; dle 220 70 150 kHz, co jsou kmito?ty shody. Op?t si je na stupnici vyzna?me. Nakonec odpojme C7 od ?dic m? ky E1 a p?ipojme ho na p?vodn msto do bodu 20. Zbv prov?rka cvkovho agregtu osciltoru. Postupujeme podle obr. 3 a tabulky 1. Kondenztory C4 a C5 bvaj vesm?s vadn, proto je nahradme novmi. Pokud by oprava cvkov soupravy osciltoru m?la bt rozshlej, vyplat se vyjmout ji z p?stroje, co rovn? nen nikterak obt n. Je-li ve v po?dku, nasadme stnic kryt, prov?me obvodov sou?stky E1 a m? eme za?t se sla?ovnm osciltoru. Na st?ednch vlnch sla?ujeme na p?slunch kmito?tech shody. Na za?tku rozsahu dola?ujeme trimrem T3 kter je sou?st ladicho kondenztoru (viz obr. 3). Na konci rozsahu pak roubkem naspodu asi (viz obr. 3). Pokud se nm to neda? pomoc dola?ovacch prvk?, pokusme se doshnout danho ?inku p?ihbnm krajnch rotorovch plech? ladicho kondenztoru. Na dlouhch vlnch tento p?ijma? dola?ovac prvky nem. P?ijma? naladme na prvn kmito?et shody na za?tku rozsahu, tj. 290 kHz. Pokud zde je signl ze SG neznateln, p?esv?d?me se p?ela?ovnm p?ijma?e, jak dalece se odliuje postaven stupnicovho ukazatele od ozna?enho kmito?tu shody. Pokud je to vce, ne 10 kHz, musme zm?nit kapacitu paralelnho kondenztoru C5. Po ka d zm?n? je vak nutno v dy nasadit stnic kryt, kter m dosti podstatn vliv na kmito?et osciltoru. Poda?-li se nm slad?n na prvnm kmito?tu shody, pak u jen p?ekontrolujeme slad?n na konci rozsahu. M?lo by zhruba souhlasit. Jin mo nost dolad?n zde bohu el nen. P?i sla?ovn osciltoru p?ivdme VF signl ze SG p?es um?lou antnu do antnn zd?ky, s?ov antna je p?itom odpojena. Vstupn obvody p?ijma?e jsou nep?li vhodn? navr eny, tak e p?i pou it jin, ne normalizovan antny, dochz k mrnmu rozlad?n. Kdybychom cht?li p?ijma? b? n? u vat s nhra kovou antnou (co vak u sbrkovch p?stroj? nep?ichz v vahu), museli bychom slad?n provst p?es kapacitu n?kolika pikofarad?. Na zv?r sla?ovn osciltoru m? eme jet? provst jemn dolad?n mezifrekven?nho transformtoru p?i zavedenm signlu v antnn zd?ce. Sla?ovn p?ijma?e jsem v?noval pon?kud vce msta s ohledem na mn? zkuen sb?ratele kterm jsou Servisn nvody p?edevm ur?eny. Nyn provedeme poslechov zkou ky. Na s?ovou antnu musme bez problmu zachytit mstn vysla?e jak na SV, tak tak na DV. P?ijma? vak mus bt uzemn?n, jinak dosti siln? bru? vlivem nedostate?nho stn?n obvod? ?dic m? ky druh elektronky. Pokud by citlivost byla mal, p?esv?d?me se, zda s?ov antna je p?ipojena na fzi. Po p?ipojen venkovn antny je vkon srovnateln s dob?e provedenou dvouobvodovou t?lampovkou co se citlivosti t?e, ovem selektivita je podstatn? v?t. Pozor na sprvn nastaven MF zp?tn vazby. P?li t?sn zp?tn vazba zhoruje nzkofrekven?n p?enosovou charakteristiku. P?i p?epnut ze SV na DV nesm vazba nasazovat, ovem ani obrcen? ne. Interferen?n hvizdy se vyskytuj sporadicky, p?jem neru. Ovem proti k? ov modulaci velmi silnho mstnho vysla?e nen p?ijma? p?li odoln. Vcelku mo no ?ci, e konstrukce p?ijma?e p?es n?kter men vhrady byla sp?n. Sou?stky Odpory: R1 a R13 jsou zna?ky NEOHM, zelen o 4,5 x 30 mm; R14 a R15 jsou zna?ky ALWAYS, hn?d s poniklovanmi koncovkami, 8,5 x 48 mm. Kondenztory: C1 sldov, 9 x 20 cm; C2, C6, C8, C11, C13 a C16 jsou v mal krabici, zn. HYDRA, rozm?r 60 x 59 x 42 mm; C3, C7 a C9 asfaltov ALWAYS, 6,5 x 27,5 mm na 1500V; C4 a C5 jsou sldov, rozm?ry 18 x 36 mm; C10 je asfaltov ALWAYS, 8,5 x 27 mm na 1500V; C12 elektrolytick SIEMENS HALSKE v pertinaxov hn?d trubce, 14 x 52 mm na 15V ; C14 asfaltov ALWAYS, 7,5 x 27 mm na 1500V; C15 asfaltov ALWAYS, 10 x 27 mm na 1500V; C17 a C18 ve velk krabici, zn. HYDRA o rozm?rech 65,5 x 90 x
