TelefunkenT500维修电路图、原理图.pdf
SN ?. 11/1989 Telefunken T 500 - superhet (1932-33) Zpracoval: Ing. Miroslav Beran Sk?: bakelitov, ?ern s tmavohn?dm mramorovnm. Brokt zlatohn?d? svisle inylkovan (vroubkovan). Zadn st?na z ocelovho perforovanho plechu, ?ern? lakovan, popis st?brn. Stupnicov rme?ek bronzov, hn?d? patinovan. Rozm?ry 535 x 420 x 275 mm. Ovldac prvky: Lev knoflk hlasitost, prav knoflk tnov clona, st?edn v?t knoflk lad?n. Na pravm boku sk?n? je knoflk s p?kou vlnov p?epna?. Ve sm?ru ot?en hodinovch ru?ek jsou polohy nsledujc: Vyp.- SV-DV-Gramo. Zapojen: Superhet s p?ed?azenm jednostup?ovm VF p?edzesilova?em, dv?ma mezifrekven?nmi fitry (1 MF zesilova?) a b? nm dvoustup?ovm nzkofrekven?nm zesilova?em s prostou tnovou clonou, provoz ze st?dav sv?teln st? 105240V. Dva vlnov rozsahy: SV a DV, pr?m?rn citlivost je cca 1 mV. Vysokofrekven?n p?edzesilova?, osazen stn?nou elektronkou RENS1214, je b? nho zapojen. Jeho zeslen je ?zeno automaticky, o ?em se zmnm dle. Sm? ova? je osazen dvoum? kovou elektronkou REN704d. Je to nejprimitivn?j sm? ova?, jak se v?bec u superhet? vyskytuje, s mnoha nedostatky. Nejen e dvoum? kov elektronka m velmi malou sm? ovac strmost (cca 0,1mA/V), ale vlivem mezim? kovch kapacit dochz k vyza?ovn do antny a v neposledn ?ad? se vyskytuje mnoho interferen?nch hvizd?. Konstrukt?i tohoto p?stroje se s t?mito problmy vypo?dali vcelku sp? n? a doshli optimlnch vsledk?. Aby zamezili zp?tnmu vyza?ovn do antny, za?adili p?ed sm? ovac stupe? VF p?edzesilova?. Tm sou?asn? umo nili ?zen citlivosti na vstupu, co by u sm? ovac elektronky ne lo, m?nil by se tm kmito?et osciltoru. Aby vylou?ili vznik ?etnch interferen?nch hvizd?, jednak radikln? sn ili jakost (Q) vstupnho MF obvodu (velk nepom?r mezi induk?nost a kapacitou), jednak omezili amplitudy oscila?nho nap?t na nejmen mo nou mru za?azenm ssacho obvodu v blzkosti cvek osciltoru. Ve schmatu na obr. 1 je tento ssac obvod L13/C5, p?i?em C5 je vlastn kapacita vinut cvky L13. ?dn soub?h osciltoru se vstupem je zaji t?n b? nm zp?sobem pomoc sriovch kondenztor?. Mezifrekven?n zesilova?, osazen op?t stn?nou elektronkou RENS1214, je vcelku b? nho proveden, a na prvn lad?n okruh L14/C7. Mezifrekven?n kmito?et je kupodivu 460kHz, a?koliv v t?ch dobch se ?ast?ji pou valo dlouhovlnn mezifrekvence v okol 100kHz, kter poskytovala v?t zeslen. Vy ho MF kmito?tu zde z?ejm? pou ili kv?li omezen vzniku interferen?nch hvizd? a zrcadlovch kmito?t?. Citlivost tohoto stupn? je rovn? ?zena automaticky, jak bude uvedeno dle. Nsledujc detek?n stupe?, osazen elektronkou RENS1204, pou v anodov detekce. Jist? by byla vhodn?j detekce diodov, ale ta by vy adovala lampu navc samostatnou diodu, proto e tehdy je t? nebyly pou vny sdru en zesilovac elektronky s detek?n diodou (tzv. binody“ ). Tato elektronka RENS1204 zrove? detekovan signl zesiluje a z jej anody jde NF nap?t na ?dic m? ku koncov elektronky. Toto NF nap?t je v ak sou?asn? pou ito jako regula?n nap?t pro automatick ?zen citlivosti (AVC). AVC je zde kupodivu dosti dokonal. ?zeny jsou dv? elektronky, a sice prvn VF elektronka a mezifrekven?n elektronka. Aby bylo mo no k ?zen citlivosti pou t dosti vysokho anodovho nap?t detek?n elektronky, je nutno ?zenm elektronkm dt t p?im?en? vysok zporn p?edp?t. Toho je dosa eno p?ipojenm katod ?zench elektronek na dosti vysok kladn nap?t (cca 130V), odebran z d?li?e, vytvo?enho odbo?kou na budic cvce reproduktoru. Pot?ebn p?edp?t pak vznikne rozdlem t?chto potencil?. (Podrobn?ji o tomto tmatu v samostatn stati autora M. Berana AVC u nejstar ch p?ijma?“ , vy lo v Radiojournalu ?. 7/1991, str. 5). Koncov stupe?, osazen elektronkou RENS1374d, je b? nho proveden. P?edp?t je zskvno na odbo?ce s?ov tlumivky, kter je za?azena v zporn v?tvi anodovho zdroje. Tnov clona je nejjednodu ho proveden: blokovn anody ?zen potenciometrem zapojenm jako reostat. Jako anodov zt? koncov elektronky je primr b? nho vstupnho transformtoru. VT m p?ekvapiv? mal rozm?ry, p?esto v ak dky dobrmu reproduktoru a velk sk?ni je p?ednes i v hloubkch dobr. Reproduktor je buzen dynamik o 240 mm. Napjec zdroj je t b? nho proveden, snad jen s tou zvl tnost, e s?ov filtra?n tlumivka (jak ji bylo ?e?eno) je zapojena v zporn v?tvi usm?r?ova?e. To m vhodu jednak v tom, e vinut tlumivky nen namhno vysokm nap?tm proti kost?e, jednak lze z odbo?ek tlumivky snadno zskvat p?edp?t jak pro koncovou elektronku (cca -14V), tak tak pro lampu detek?n (cca -4,5V). Budic vinut reproduktoru je ke zdroji anodovho proudu p?ipojeno paraleln?. Krom? nap?t cca 130V pro katody VF a MF elektronek je z druh odbo?ky zskvno nap?t cca 220V pro napjen stnicch m? ek t?chto elektronek. Cel zdroj je ji t?n tepelnou pojistkou b? nho proveden. Renovace: Je nepatrn pravd?podobnost, e bychom zskali tento p?ijma? v p?vodnm zapojen a dosud hrajc. S t?mito p?stroji byly pot e ji v po?tcch jejich pou vn: nedostate?n kvalifikace oprav?, nadto nedostate?n? vybavench pot?ebnou m?ic technikou. Proto byly ?asto p?ed?lvny na jednoduch p?mozesilujc p?ijma?e, anebo p?vodn cvkov souprava byla vym?n?na za standardn, nov?j ho proveden, s adekvtnmi zm?nami v zapojen. Zskme-li p?stroj, kter m p?vodn cvky vym?n?ny, nejen e jeho historick cena je zna?n? sn ena, ale nen nad?je uvst jej do provozu s p?vodnm zapojenm. V takovm p?pad? rad?ji po?kme, a p?vodn cvky opat?me. P?edev m p?stroj vyjmeme ze sk?n?, p?i?em si neopomeneme ozna?it p?vody k reproduktoru. Vyjmeme v echny elektronky. Po d?kladnm vy?i t?n p?stroje opravme a znovu se?dme mechaniku ladicho p?evodu, mechaniku vlnovho p?epna?e, p?ekontrolujeme a pop?. opravme prov kontakty p?vod? k postrannm roubk?m elektronek, p?ekontrolujeme tepelnou pojistku na s?ovm transformtoru a s?ov p?vod. Zkontrolujeme voli? s?ovho nap?t. Potom p?stroj p?ipojme na s?. Odb?r naprzdno by m?l bt cca 2W. Potom doporu?uji rozebrat krabicov kondenztory, odstranit p?vodn svitky a nahradit je dle nsledujcho doporu?en: Tabulka 1a: Doporu?en nhrady p?vodnch svitk? v mal krabici. P?vodn C Nhradn C C18 M1/750V 470nF 100V styroflex C12 M5/750V 470nf 100V styroflex C15 M5/750V 0,5?F 450V ellyt C17 M5/750V 0,5?F 450V ellyt C16 1M/360V 1?F 100V svitkov C13 1M/360V 1?F 160V svitkov C8 M1/750V 0,1?F 400V svitkov C21 60k/750V68nF 400V styroflex Tabulka 1b: Doporu?en nhrady p?vodnch svitk? ve velk krabici. P?vodn C Nhradn C C20 4M/1kV 5?F 450V ellyt C19 6M/1kV 10?F 450V ellyt C10 3M/360V5?F 450V ellyt C11 1M/500V1?F 400V svitkov Z ostatnch kondenztor? mimo krabice je velmi kritick C2 (22 nF), filtrujc p?edp?t pro ?zen prvn elektronky. Nesm mt naprosto dn svod. Tak d?le it je kondenztor C14 (3k3), vazebn mezi 4. elektronkou a koncovou. A pochopiteln? i antenorov kondenztor C2 (275 pF, s?ov antna), kter prov?me nejen na svod, ale i na zku ebn nap?t min. 500V st?davch. Dle se v?nujeme kontrole v ech odpor?, umst?nch na spole?nm svornku (viz obr. 2). Obvykle bv vadn odpor R16 (10k), kter napj stnic m? ku koncov elektronky. P?vodn odpor p?ekleneme stejnm druhem. Jestli e zjistme na svornku vce vadnch odpor?, potom bude ?eln?j cel ?et?zec odpor? rozebrat, vadn nahradit novmi, zamontovat a zapojit. Ostatn odpory mimo svornk tak zkontrolujeme, zejmna zda nebyly nahrazeny opory s nesprvnmi hodnotami. Svzeln je nhrada po kozench potenciometr?. P?edev m se pokusme o jejich opravu. Vadn ?sti vym?nme zskme je ze starch potenciometr? podobnch typ?. Na obr. 5a je rozkreslen potenciometr P3. Stejnho proveden je tak potenciometr P1, kter m na konci h?delky nasazen izola?n nstavec se z?ezem pro roubovk je p?stupn otvorem vzadu v asi. Na obrzku 5b je znzorn?n potenciometr P2. V echny potenciometry mus bt v naprostm po?dku, zejmna pak potenciometr P1, kterm se nastavuje sprvn re im detek?n elektronky. Proto e tmto nastavenm je sou?asn? ovlivn?na i ?innost VF elektronky a elektronky mezifrekven?n, m kvalita tohoto potenciometru zsadn vznam pro ?dnou funkci celho radiop?ijma?e. P?ekontrolujeme ss odpory vstupnho trafa a s?ov filtra?n tlumivky, ss odpory budicho vinut reproduktoru. Pokud zjistme p?eru en tohoto vinut nebo jin jeho zva n po kozen, nen mo no ho opravit, proto e systm je nerozebrateln. Nemme-li reproduktor druh stejnho proveden, nahradme ho prozatm b? nm dynamickm reproduktorem se stlm magnetem a msto budicho vinut s odbo?kami zapojme odporov d?li? stejnch hodnot na zat en cca 20W (ztrtov tepeln vkon bude cca 8W). asi p?stroje propojme s reproduktorem p?tikilovm kablkem, nejlpe rozpojitelnm, s konektorem. Zasuneme usm?r?ovac elektronku a p?stroj zapneme. Po na haven a s osv?tlovac rovi?kou by m?l odb?r ze st? ?init cca 25W. Anodov nap?t v bod? 8 by m?lo bt cca 350V, v bod? 43 cca 280V a v bod? 21 cca 140V. Je-li v e v po?dku, zasuneme koncovou elektronku a p?esv?d?me se o jej sprvn funkci. Na jej anod? bychom m?li nam?it cca 260V a na stnic m? ce 220V, anodov proud cca 22mA. Odb?r ze st? nyn vzroste na cca 40W. Dle m? eme zasunout ?tvrtou (detek?n) elektronku a orienta?n? se p?esv?d?it o jej ?innosti ve funkci NF zesilova?e. Jej re im nastavme pomoc potenciometru P1. P?i t?chto p?edb? nch zkou kch se sou?asn? p?esv?d?me o ?dn funkci v ech t? potenciometr?. Pokud nejsou v absolutnm po?dku,dle v o ivovn nepokra?ujeme. Nyn zasuneme zbvajc t?i elektronky. P?i o ivovn nem? eme postupovat po jednotlivch stupnch p?ijma?e, proto e p?ep?ov pom?ry se ustl na sprvnch hodnotch (po nastaven) a p?i chodu celho p?ijma?e. Pokusme se naladit mstn stanici, ale s nejv?t pravd?podobnost se nm to nepoda?. Dal postup je nsledujc: Dle hodnot uvedench ve schmatu (obr. 1) p?ekontrolujeme nap?t na ?dicch m? kch a anodch prvn a t?et elektronky, t zm?me kladn nap?t na jejich katodch (m?lo by bt cca 140V bez signlu. Jestli e nam?en hodnoty odpovdaj daj?m ve schmatu, nastavme sprvn anodov nap?t ?tvrt elektronky potenciometrem P1. M?lo by bt bez signlu cca o 1V vy , ne je kladn nap?t na katodch elektronek E1 a E3. Rozdl t?chto hodnot toti p?edstavuje klidov p?edp?t t?chto elektronek, kdy je jejich zeslen nejv?t . Nyn p?ivedeme na ?dic m? ku t?et elektronky mezifekven?n kmito?et a doladme nejprve sekundr druhho mezifrekven?nho transformtoru trimrem T9 a pak jeho primr trimrem T8 (viz obr. 3). M?li bychom vysta?it se signlem ?dov? 10mV. Potom zkontrolujeme anodov nap?t sm? ovac elektronky E2, m?me je v ak voltmetrem s malm odporem (1 k? na volt o tomto problmu podrobn?ji v SN ?. 8, pas o o ivovn osciltoru). Pracuje-li osciltor, nam?me na jeho prvn m? ce nap?t -20 a - 50V (m?eno p?strojem o vlastn spot?eb? 50?A). Nyn p?ivedeme mezifrekven?n kmito?et na anodu tto elektronky a doladme nejd?ve sekundr prvnho mezifrekven?nho transformtoru trimrem T7 a opravme polohu T8 a T9. Primr 1. MF transformtoru m velmi plochou rezonan?n k?ivku, tak e na dola?ovn trimrem T6 prakticky nereaguje. pln? p?esn slad?n bychom museli provst pomoc osciloskopu a rozmtanho genertoru, ale to nen pro dobrou funkci nezbytn. Jestli e je vinut primru 1. MFT v po?dku a tak kondenztor C7 m p?edepsanou kapacitu (ve schmatu autora je daj 6k8, jin zdroje uvd?j 5k5 - pozn.red.), nebude mt rozlad?n tohoto obvodu vliv na ?innost p?ijma?e. Signl z genertoru by zde v ak m?l bt men , ne 10 mV. Nyn ji , po p?ipojen antny, bychom m?li zachytit po?ad mstn stanice. I kdy budeme mt v tomto sp?ch, p?esto provedeme kontrolu slad?n pomocnm vysla?em (signlnm VF genertorem). Na SV nastavme kmito?et 1500 kHz, do antny p?ivedeme z genertoru kmito?et shodn a doladme trimry T2, T1 a T3, kter jsou u ladicho kondenztoru. Potom p?eladme jak p?ijma? tak tak genertor na 550 kHz a sledujeme souhlas se stupnic p?ijma?e. Pokud je rozdl v?t , doladme trimrem T5, p?padn? p?ekontrolujeme velikost kapacity pevn ?sti padingu C6. Citlivost by m?la bt rovnom?rn po celm rozsahu, cca 1000?V. Pak p?epneme na DV, p?ekontrolujeme hrub souhlas rozsahu se stupnic, pak p?eladme na cca 300 kHz a doladme trimrem T4 jin mo nosti dolad?n zde nemme. Nesmme ji m?nit polohu trimru T5, poru ili bychom tm slad?n na DV. Po ukon?en prac na slad?n p?ijma?e se p?esv?d?me o jeho bezchybn ?innosti. Na s?ovou antnu (antenor) bychom m?li bez problm? zachytit v pln sle mstn vysla?e. Nap?. v Prost?jov? to bylo na SV Brno, Ostrava a Vde?, na DV pak Hv?zda. Na uzemn?n v antnn zd?ce dal vysla?e, jako nap?. na SV Bratislava, Inter-Praha, Budape ? a dal , na DV je t? Var ava. (poznmka k uvedenm vysla?m: daj je z r. 1989, t.?. vysla?e Brno, Ostrava a Vde? na SV ji nejsou v provozu, Hv?zda na DV (270 kHz) je Radio urnl pozn. red.). V e ve dne za plnho slune?nho svitu v dubnu. Hvizdy se neobjevily, nebyl zaznamenn ani sklon k ne doucm oscilacm. AVC pracuje t bezvadn?, kup?. ani p?i kolsn s?ovho nap?t v rozmez 160260V msto jmenovitch 220V nebylo t?eba doregulovvat potenciometrem P1. Dokonce ani p?i vm?n? elektronek, pokud ov em nejsou p?li slab. I kdy citlivost p?ijma?e je zhruba 10 x ni , ne u pozd?j ch standardnch superhet?, p?esto je jeho vkon mo no hodnotit jako velmi dobr i z nyn?j ch hledisek. Renovace v ak vy aduje velmi pe?livou prci a dokonal porozum?n funkc p?stroje. Pou it sou?stky Odpory: V echny jsou zn. Siemens-Halske, ed barvy. Odpory na svornku maj 8,5 mm a jsou r?zn dlky, viz obr. 3. Odpory mimo svornk, tj. R1, R2, R3, R5 a R13 maj 3 mm a dlku 26 mm. Kondenztory: Svitkov zn. Siemens, sldov Telefunken. Velk krabice nese ozna?en Ko.Bv.7027a Ko.Ko.226a. Mal krabice je ozna?ena Ko.Bv.7026a Ko.Ko.222b. Svitkov kondenztory mimo krabice jsou C1, C3, C4 a C9 o 8 x 32 mm na ss nap?t 1500V; C2 m 12 x 32 mm na 1500V ss; C14 a C22 maj 8 x 32 mm na 1500V st?. a C23 mm 13 x 41 mm na 1500V st?. Sldov kondenztory C6 a C7 jsou 33 x 19 x 7 mm Cvky: Rozm?ry viz obr. 2 a 3, stejnosm?rn odpory vinut uvd tabulka 2. Tabulka 2: Stejnosm?rn odpory vinut cvek v ? ?. Neuveden cvky L15 a L19 maj po 8?. Ve sloupci P?epna?“ je uvedena poloha p?epna?e vln p?i kter bylo m?eno, vraz lib“ znamen polohu libovolnou. L P?epna? Mezi body ? 1 lib. 2 3 16 2 DV 1 2 150 3 lib. 4 5 <6 4 DV 1 5 13 5 SV 6 7 95 6 DV 7 8 5 8 DV 1 10 <14 9 lib. 11 12 1 11 lib. 14 15 2,5 12 DV 1 15 <4
