TelefunkenKoncertSuper维修电路图、原理图.pdf
TELEFUNKEN Koncert Super Zpracoval: Radim Vak, OK2 PRW Sk: Devn, dhovan, letn, hnd, velikosti 374 x 410 x 290 mm, ern lakovan sokl. Zadn stna z tvrzenho papru, ern, se stbrnm popisem. Spodn stnc kryt plechov, 283 x 190 mm. Brokt inilkov, ervenohnd. Ovldac prvky: Lev knoflk - hlasitost, prav - pepnn vlnovch rozsah a sov vypna, prostedn - ladn. Vzadu nalevo dole pka tnov clony. V roce 1934 uvedla Radiotechna Pelou na trh novou, tzv. Koncertn adu Telefunken. Pro mn majetnou klientelu byly ureny pmozesilujc pstroje Koncert Dual (viz SN22 a 23) a Koncert Trial. Vyvrcholenm tto ady byl superhet Koncert Super. Na svou dobu se vyznaoval vbornmi parametry, ovem za jeho cenu (2590,-K) bylo mono podit tm ti dvoulampovky Dual (950,-K). Jedn se prakticky o prvn oktodov superhet, vyrbn v Peloui. Dvj pouvaly ke smovn dvoumkov lampy (T500), tetrodu (T300), eventuln tetrodu plus triodu (T600). Telefunken Koncert Super byl konkurennm pstrojem Philipsovy ady 520 - 522. Zapojen: Pstroj je (vzhledem k nzk mezifrekvenci) vybaven psmovm filtrem s induktivn vazbou. Pi pjmu KV pichz signl z antny pes kondenztor C4 pmo na jednoduch ladn obvod L1, C2. Cvka L8 slou k dosaen tsnj vazby na DV a tvo ji 5 zvit navinutch na L7. Osciltor je bnho zapojen s nastavitelnm padingem (trimry C8 - C10), schematick rozmstn cvek vstupnch obvod i osciltoru je na obr. 5. Mezifrekvenn napt o kmitotu 132 kHz pechz z anody E1 pes prvn filtr MF1 na dic mku E2, kde se zesiluje a dle pes filtr MF2 pichz k detekci na diodovou st binody E3 (REN924). Binoda je pomrn zdka pouvan elektronka (ekvivalent Philips je E444S). Nzkofrekvenn sloka, vznikl po detekci na odporech R9 a P1, se zesiluje triodovou st E3. Stejnosmrn sloka napt, slouc k zen AVC, psob pes odpor R5 pouze na smovac elektronku. Koncov stupe je osazen oblbenou nepmohavenou RENS1374d. Mkov pedpt se zskv spdem napt na odporu R14. V anodovm obvodu je jednoduch tnov clona (C13, spna j). Ppadn druh reproduktor (vysokoohmov) se pipojuje mezi anodu E4 a zem. K jeho stejnosmrnmu oddlen slou kondenztor C32 (0,5 F). Tak napjec zdroj je bnho proveden. Mal kapacita filtranch blok (4 F) je kompenzovna pomrn vysokou induknost filtran tlumivky, kterou tvo budic cvka reproduktoru (M). RENOVACE: Po vyjmut pstroje ze skn a jeho vyitn obnovme nejdve dokonal chod vech mechanickch dl. Vyistme a promaeme loiska a zpadkov mechanismus vlnovho pepnae, jeho kontakty nakonzervujeme Kontoxem nebo Diavou. Dle provedeme kontrolu ladcho pevodu. Cel ladic agregt i se stupnic lze po odpjen pvod a povolen ty odpruench roub na spodn stran asi vyjmout a zajistit si tak dokonal pstup ke vem jeho soustkm. Ocelov lanko ukazatele stupnice bv jen zdka kdy pokozeno. Jinak bychom jej nahradili novm o dlce 760 mm. Pevod je natolik jednoduch, e jeho schma neuvdm. Mme-li pstroj po mechanick strnce v podku, pistoupme k postupnmu uvdn do chodu. Zkontrolujeme sov voli na transformtoru, zda je pepnut na sprvn napt a pstroj bez lamp (se stupnicovou rovkou) zapneme. Pozor pi vyjmn elektronky E2 (RENS1294). Musme ji ze soklu vythnout i se stnic epikou a pak ji z tto vyroubovat. Zmme stdav napt pro anodov zdroj, kter in (naprzdno) 2x500V. Zkontrolujeme t napt havic. Pokud by pkon naprzdno (meno wattmetrem) byl neppustn velik, mohl by bt proraen nkter z dekuplanch kondenztor (C35, C36). Je-li ve v podku, provme oba filtran bloky C33, C34, nemaj-li zkrat. Pak zasuneme usmrovac elektronku a pstroj krtce zapneme. Zmme ss napt na C33, kter by mlo bt asi 700V. Dle pipojme reproduktor, potom na C33 bude cca 600V a na C34 580V. Nyn pejdeme na kontrolu koncovho stupn. Provme vechny obvodov soustky, zejmna katodov odpor R11 (kord) a jeho blokovac ellyt C28. Ten bude urit bez kapacity, proto ho nahradme novm. Zasuneme koncovou elektronku E4 a pstroj zapneme. Anodov napt by mlo bt cca 320V, na stnic mce cca 280V, mkov pedpt na R11 cca 15V (17 - 20V). Vechna napt jsou zatm o nco vy, ne pedepsan, protoe nejsou v provozu ostatn elektronky. Mla-li by lampa pli velk anodov proud, bude pinou svod vazebnho kondenztoru C26. Dotkneme-li se nyn dic mky roubovkem (bod 38), ozve se slab bruen. Dle pejdeme na pedzesilovac stupe. Provme katodov odpor R10 a blokovac kondenztor C25 a zasuneme lampu E3. Zmme jej anodov napt a mkov pedpt na odporu R10. Pepna rozsah pepneme do polohy Gramo, potenciometr P1 vytome na maximum a dotkneme se prstem zdky B. Z reproduktoru se ozve siln bruen a vyt. Mme-li tnov genertor nebo gramofon, provme celou nf st akustickm signlem. Je-li ve v podku, zasuneme ob zbvajc elektronky a zmme veker napt, kter by ji mla zhruba odpovdat dajm, uvedenm ve schmatu. Pokud by bylo napt v bod 25 mnohem men, zkontrolujeme C27, nem-li velk svod. Jsou-li veker ss napt v norm, meme zat s vlastnm vyvaovnm (slaovnm) pstroje. Vlnov pepna pepneme na DV, ladic kondenztor tm uzaveme. Do bodu 11 zavedeme pes kondenztor 100pF modulovan napt o kmitotu 132kHz z pomocnho vyslae. Paraleln k primrnmu vinut vstupnho transformtoru pipojme pes kondenztor 0,1F/1000V vstupn indiktor, nap. Avomet na stdavm rozsahu 100 - 300V. Potenciometr hlasitosti nastavme na maximum. Postupnm dolaovnm dolaovacm trimr v poad C20, C19, C18 a C17 se sname doshnout maximln vchylky vstupnho indiktoru. Pokud nkter trimr nereaguje na ladn, nem zejm pedepsanou kapacitu. Jinak by vyven mf zesilovae nemlo init pote. Dolaovac kondenztory jsou provedeny tak, e k vlastnmu stlaovacmu trimru o kapacit cca 60pF je pintovn doplkov kondenztor patin kapacity. Tyto sldov kondenztory jsou velmi astou pinou poruch v pijmach Telefunken t doby. Vlivem koroze stbrn vrstvy ztrcej kapacitu sten nebo zcela. Proto se vyplat ped vlastnm slaovnm vdy vechny pedem zkontrolovat. Plat to i o padingovch kondenztorech C8 a C10. Nepjemnm zdrojem poruch bv tak nedokonal kontakt v ntku, spojujcm trimr s doplkovm kondenztorem. Nkdy pome jemn propjen spoje. Pak pistoupme ke sladn vstupnch obvod a osciltoru. Pomocn vysla pipojme pes umlou antnu (v nouzi pes kondenztorek 100pF) do antnn zdky pijmae. Pstroj i vysla naladme na 1450kHz. Pomoc C11, C13 a C15 se sname doshnout maximln vchylky vstupnho indiktoru. Pak pijma i vysla peladme na 550kHz a pomoc C8 a C9 naladme na maximln vchylku. Na rozsahu DV pijma i vysla naladme na 390kHz a trimry C12 a C14 doladme na max. Peladme na 160kHz, kde doladme na maximln vchylku padingem C10. Pokud by nkter z padingovch kondenztor nereagoval na ladn, jde o stejnou zvadu, jako v ppad mf filtr. Rozsah KV se zvl neslauje. Hrub nesouhlas se stupnic by mohl bt zpsoben neoriginlnmi cvkami osciltoru i vstupu, jimi byly nahrazeny pvodn cvky, odstrann za vlky. Pokud by pijma nereagoval na signl a antnn zdce, budou s nejvt pravdpodobnost perueny antnn cvky L2 a L3 (viz tab. 1). Je to pomrn ast zvada vznikajc bu po deru blesku do antny, nebo probitm kondenztoru CA sov antny. Tomuto kondenztoru vnujeme zvltn pozornost ji ped vlastnm oivovnm pstroje. Splen cvky znovu navineme (sta divoce). Cvka L2 m 7 zvit na povrchu L4, cvka L3 m 44 zvit na L5. Induknost vech cvek psmovho filtru lze v malm rozmez mnit pibliovnm roubovacch mdnch terk, prochzejcch stnou stnicho krytu. Tyto dolaovac prvky jsou vak bez specilnho kle velmi tko pstupn. Navc zmna induknosti je pomrn mal (jen asi 5 mH na SV), proto se jimi nemusme pli zabvat. Dobe sladn pijma se vkonem, citlivost i selektivitou vyrovn i mnohem novjm a modernjm pstrojm: Jeho reprodukce je velmi pjemn, pednes ist, pi ladn bez interferennch hvizd. SOUSTKY: Odpory: Jsou znaky Always, potaen hndou burkou. R1, R2, R5-R11, R13 a R14 o 5x28 mm. R3 o 7x37 mm. R4, R12 a R15 o 8x48 mm. Potenciometr: Dralowid Isovol v ernm bakelitovm pouzde o 34 mm. Kondenztory: Znaky Elektrotechna ve sklennch trubikch, zalit asfaltovou hmotou, krom C4, C7, C23 a C24, kter jsou znaky Always a C28 zn. Siemens (such elektrolyt) o 14x53 mm. Krabicov bloky (zn. Elektrotechna) - C33 a C34 v krabici 110 x66x46 mm, sdruen blok v krabici 61x55x46 mm. Sov transformtor: Plechy M, obvodov rozmry trafa 96x85x30 mm (stah). Reproduktor: Dynamick, buzen, 205x205 mm, prmr membrny 180 mm. Vstupn trafo: Typ 561c. Cvka Funkce Mic body Odpor () Poloha vln. pep. L1 Vstup KV 8 9 0 - L2 Ant. SV 3 4 1,4 - L3 Ant. DV 4 1 4 DV L4 Vstup I. SV 6 7 2,8 - L5 + L8 Vstup I. DV+vazb. 6 1 32 DV L6 Vstup II. SV 10 11 2,8 - L7 Vstup II. DV 9 10 32 DV L9 MF1 prim 24 25 37 - L10 MF1 sek 20 1 37 - L11 KV mkov 17 1 0 KV L12 KV anodov 21 22 0,4 - L13 SV mkov 17 18 2,3 - L14 DV mkov 18 19 7,5 - L15 SV, DV anod. 22 23 1,6 SV, DV L16 MF2 prim- 30 25 37 - L17 MF2 sek. 31 32 21 - Tab. 1. Ohmick odpory cvek
